story:

O Viktorovi, synovi vlivného rodu Ashton, jenž je součástí Řádu Dračích jezdců, je mezi jeho blízkými známo, že oplývá zvláštním druhem magie. Jedná se o moc, která mu s neobvyklou lehkostí umožňuje objevit podstatu kouzel živelných, temných či světlých a naučit se je používat způsobem, jemuž se jiné bytosti omezené druhem krve kolující jim v žilách učí i dlouhé měsíce a léta.

 

V raných letech Viktorova života se začala projevovat v živelné podobě, která je elfům nejpřirozenější, a především jako oheň. Možná z tohoto důvodu si jej tolik oblíbil a při svém dosavadním studiu se zaměřoval právě na něj. Kdoví, zda jde o prostou náhodu nebo jsou žhnoucí jazyky spjaty s jeho divokou povahou a zálibou v nebezpečí, také se ovšem mohlo jednat o náznak, že bude pokračovat v rodinné tradici a stane se Jezdcem.

 

V průběhu prvních sta let poznal mladý elf mnoho ze zvyků elfí a dračí rasy, zároveň se mu naskytlo nespočet příležitostí prozkoumávat svoji domovinu zvanou Orien. Stačily však tyto znalosti k ukojení jeho touhy po poznání? Ani zdaleka. Navštěvoval království, významná města a rovněž zavítal do orienské divočiny, ať už byl vyslán matkou nebo veden vlastními přáními, jež nejčastěji spočívala v tréninku, ale také v nalezení klidu a inspirace pro tvorbu umění. Prostřednictvím něj mohl zvěčnit momenty, které si to zasloužily, a sdělit světu, jak jej vnímá on. Vyjadřoval tak své pocity, o nichž brzy zjistil, že jim není vždy dobré ponechat volný průchod. Někdy se vyplatí je krotit a v jisté společnosti využít pohledného vzhledu a správných výrazů, jen aby se neztratil v intrikách vládců a vládkyň.

 

A jakmile dovršil sta let, během zvláštních událostí v Dračích horách se narodil jeho drak s šupinami černými jako nejtemnější hodina noci. Vybral si jméno Alleras a stal se Viktorovým věrným přítelem, snad možná tím nejvěrnějším. Pojí je pevné pouto plynoucí z dávné přísahy, které je schopna přeseknout už jen pouze Smrt. Vzniklo ve chvíli, co se elfova ruka dotkla drobné hlavinky draka vykukujícího na něj z pukliny ve vejci svýma rudě planoucíma očima.

 

Vrátil se zpět na Deltu a zde pokračoval ve studiu, zatímco Alleras rostl, nabíral na síle a stával se zdatným letcem. Seznámil se s mnoha elfy, jejichž znalosti desetinásobně převyšovaly ty jeho a ačkoliv k nim choval úctu, zdálo se, že je někdy až příliš dychtivý dozvědět se více. Nejspíše v těchto chvílích se zrodila myšlenka na vzdělávání se jinde - kupříkladu na proslulé akademii Immortal.

 

Přišel tedy onen den, kdy se rozhodl na Allerasově hřbetu vzlétnout vstříc akademii, kde je studentům ze všech koutů Orienu umožněno studovat a poznat nové bytosti. Třebaže tím na nějakou dobu dával sbohem svým rodičům a přátelům, byl si jist, že se s nimi opět brzy setká a jak jen mohl doufat, vše proběhne ve veselém duchu. Kdoví, co si pro něj ale osud ještě připraví.