story:

Yongsun měla to štěstí, že měla normální dětství. Byla dcerou obchodníka s kořením a jediné, co se od ní a její sestry očekávalo, bylo vypadat hezky a dobře se vdát. Jenomže to soucitné dívce nestačilo. Často byla k nalezení v chudinských čtvrtích, kde rozdávala jídlo a oblečení. Měnila lidem deky za čísté, ze kterých nehrozily štěnice nebo neštovice. Doprovázela nemohoucí k místnímu léčiteli a u něj mu pomáhala. Přitom se učila, jak pomáhat během zákroků. Brzy se stala i jeho pomocnicí a lidé ji za to uznávali. Nebyla pro ně zbohatlická, namyšlená slečinka, ne když seděla u lůžek umírajících nebo pomáhala nemohoucím. Její rodině brzy došlo, že její dobré srdce z ní činilo ještě výhodnější nevěstu, než byla předtím. Avšak mnoho ženichů ji odmítalo jako nečistou, nechtěli riskovat, že by jim domů zatáhla nějaké chudinské nemoci. Až na jednoho. Ten dokonce začal navštěvovat nemocné spolu s ní, dělal skoro to samé, co ona. Jenže Yongsun v něm viděla něco, z čeho neměla dobrý pocit, a tak oddalovala svatbu jak jen mohla, když už nemohla zabránit zaslíbení.

Jednoho dne se na stavbě stalo neštěstí. Lešení nevydrželo váhu pracujících a zřítilo se. Celá čtvrť byla na nohou a pomáhala, tahali zraněné ze sutin, hledali přeživší. A přesně v ten moment přišli vojáci. Lokální kníže se rozhodl vytáhnout do boje proti druhému knížeti a k tomu potřeboval vojáky. Strhla se brutální bitka, ve které se lidé snažili zabránit tomu, aby ten den přišli ještě o další syny. Jenže neměli šanci. A pak si vojáci všimli i místního léčitele a jeho pomocnice, kteří se zrovna zborcení potem a krví snažili zachránit život mladého muže. Jejich boj se však jevil jako marný. Stejně tak to viděl i jeden z vojáků, který jejich snažení ukončil jediným bodnutím meče, kterým ukončil mladíkův život. To rozzuřilo léčitele, který začal rozezleně křičet na vojáky. Jeho hlas však umlčela další rána meče a on se zhroutil do klína Yongsun, která tomu celému jen přihlížela. Pak se čepel meče přesunula k ní. “Máš s tím snad taky nějaký problém?” Špička meče porušila kůži pod jejím okem, když zavrtěla hlavou. Dál si toho moc nepamatovala. Věděla, že ji vojáci sebrali taky, její jméno je vůbec nezajímalo, nic pro ně neznamenalo. Ještě ten večer se jich na ní vystřídalo několik, další zase ten následující. Odtáhli ji s sebou na bojovou linii, kde jim měla v noci zahřívat postele a přes den ošetřovat jejich rány. Jenže to se nakonec přeci jen doneslo k jejímu otci, který najal skupinu žoldnéřů. Následovala další noc plná krveprolití, jejímž výsledkem byl její návrat domů. Tam na ni už čekal její zaslíbený. Jenže ona se na něj nemohla ani podívat, to ovšem neuneslo jeho ego. Ještě ten den v noci se rozhodl, že provede první krok v jejich manželství. Yongsun si to nenechala líbit. Ne znovu, ne od někoho, kdo ji měl chránit. Ve tmě se zableskl nůž. Se zlověstným prasknutím si našel cestu do jejího boku. Zakřičela bolestí, ale hlas se jí v půlce zlomil. Najednou ucítila, jak jí do očí dopadá hřejivá záře. Rozhlédla se. Stála ve stejné místnosti, viděla jeho záda, jak se nad něčím ukájí. Šokovaně pohlédla za něj a z toho co viděla, se jí obrátil žaludek naruby. Viděla tam své vlastní bezvládné tělo, jak jí z boku trčí nůž, který jí jedinou ranou usmrtil. Jak to bylo možné? Jak mohla stát tady a zároveň vidět svoje tělo, jak tam leží? “To už nejsi ty.” Ozval se za ní hlas, který připomínal zvonkohru. Prudce se otočila. Před ní stál ten nejkrásnější muž, jakého kdy viděla. Vycházela z něj ta záře, kterou cítila. Byl celý v bílém, a za ním se rozpínala majestátní křídla. Nebylo pochyb o tom, co je zač. Yongsun padla na kolena, ruce sepjaté v modlitbě. “Vstaň, sestro. Nejsem smrt.” Překvapeně se něj podívala. “Jsi teď jedna z nás.”

A tak se z dívky která od života moc nechtěla a jen pomáhala lidem, stal anděl. Přijala jméno Arael, už nikdy nechtěla slyšet své původní jméno. Bylo na něj navázáno příliš mnoho bolesti. Svůj čas ve výcviku věnovala rozvinutí svých léčitelských schopností. Byla vybrána jako jedna ze Strážných andělů a tak plnila svoji povinnost po mnoho let, pro mnoho rozdílných svěřenců. Měla pověst výborné léčitelky a také ochránce, který neselže. A proto bylo její další zařazení nasnadě - měla jít na Immortal Academy, oficiálně jako zdravotník. Její skutečnou misí však byla ochrana školy.