story:
 

Sauriel se nikdy neztotožňoval s tím, kým doopravdy byl… nebo spíše býval. Když byl malý o dost se lišil od ostatních andělů, kteří se učili a vyrůstali společně s ním. Byl vlastně jeden velký paradox. Byl andělem smrti, který přes to všechno byl naplněn životem a sám život miloval. Jako malému mu to nepřipadalo divné, nicméně jak dospíval, začal si uvědomovat, k čemu vlastně trénuje své schopnosti, a že to vlastně vůbec není to, co by dělat chtěl. Ovšem… neměl na výběr.

Jen necelý rok zvládal převádět zemřelé na druhou stranu. Jeho funkce ho ničila a Sauriel se pomalu začal uzavírat do sebe a ten usměvavý mladík, kterého ostatní andělé měli v oblibě, přestože věděli, co z něj jednou bude, se začal ztrácet. Nenáviděl se, nenáviděl svoji úlohu, nenáviděl svá děsivá černá křídla, proto se rozhodl s tím vším skončit. Začal odmítat odvádět bytosti, přestože ho jeho instinkty táhly za nimi. Odmítal a schovával se na místech, kde nebylo smrti, nýbrž na co nejhlučnější a nejživější místa a snažil se vytěsnit myšlenky na jeho povinnosti.

Samozřejmě jeho činy nemohly zůstat bez povšimnutí a Sauriel byl zbaven svých křídel. Někteří andělé, ale nesouhlasili s tímto rozhodnutím, protože to vlastně pro Sauriela žádný trest nebyl. Byli přesvědčení, že anděl má vykonávat to, co je jeho údělem a ne si vybírat. Každopádně to pro Sauriela trest byl. Ztratil křídla, která tak moc nenáviděl, ale nedostal jiná, ani jinou funkci. Prohlásili jej za padlého anděla a tím prakticky za absolutně neužitečného. Původně si myslel, že se bude cítit lépe, když nadále nebude muset vykonávat jeho práci, ale opak byl pravdou. Dříve byl alespoň trochu užitečný…

Sauriel se stáhl ještě více do sebe než předtím, ztratil svoji energickou povahu a nedokázal se více usmát. Občas začínal litovat a byl naštvaný sám na sebe…

Málem mu smrt začala připadat jako dobrý nápad…

Jednoho dne se vydal do Lavenderského lesa. Potřeboval najít smysl svého bytí. Andělem smrti se znovu stát nechtěl, ale měl vůbec šanci stát se něčím… někým jiným? Nedokázal si sám odpovědět, a tak jen doufal, že snad se někde odpovědi dostane. Po několika hodinách jeho tiché chůze se ocitl před branami Immortal Academy. Netušil proč ani jak se zde ocitl, ale věděl, že je tu správně. Cítil silné nutkání podívat se za tu mohutnou bránu, jelikož zpoza ni bylo cítit spoustu různých emocí. Sauriel věděl, že právě toto je místo, které mu mohlo dát odpověď. Byl znovu naplněn zvláštní energií, kterou tak dlouho postrádal. Byl odhodlán vejít…